Rybník Vajgar

Rybník uprostřed města je jedním z jeho symbolů. Vznikl na místě někdejších bažin, na ostrohu před vtokem Hamerského potoka do řeky Nežárky. První listinná zpráva o Vajgaru je z června 1399, tou dobou byl však již dávno součástí hradního a městského opevnění. Analýza sedimentů ukázala, že se zde usazovaly někdy od roku 940. Rybník byl původně nazýván Městský nebo Zámecký, nynější pojmenování pocházející z německého "Weiher" (rybník) dostal až koncem 17. století. Vajgar býval především rybníkem užitkovým, výnos z ryb znamenal zejména pro vrchnost značný zdroj příjmů.



Kamenný most z poloviny 18. století pomyslně dělí rybník na dvě části: Malý Vajgar, v jehož vodách se malebně shlíží zámek a část starého města, a Velký Vajgar, kterému dominuje uměle vytvořený ostrůvek z 50. let 19. století, jenž nechal pro svoji manželku nasypat hrabě Jaromír Černín. Rybník nemá tradiční zemní hráz, jeho hladina je vzedmuta 2 stavidlovými objekty ve skalní úžlabině na konci Malého Vajgaru. Celková výměra rybníka je 49 ha, maximální hloubka 5 metrů.

Ve druhé polovině 19. století vznikly u Vajgaru dvě plovárny - vojenská a veřejná. Již koncem 19. století se obě plovárny spojily v jednu. Od roku 2000 je v Denisově ulici otevřena zrekonstruovaná plovárna pro veřejnost, která však díky špatné kvalitě vody slouží pouze jako Sluneční louka a není určena ke koupání. Lze si však zasportovat nebo si půjčit lodičky pro výlet po hladině rybníka. Na protějším břehu mohou návštěvníci využít atrakcí v aquaparku nebo krytém bazénu.