Městská architektura

Rozsáhlý fond městské renesanční architektury vznikal od 16. století převážně na starší gotické zástavbě za účasti řady vlašských architektů. Nejvíce těchto domů se nachází v centru městské památkové rezervace, na náměstí Míru a v jeho okolí.

K nejvýznamnějším patří Langrův dům (č.p. 139/I), někdy také zvaný "dům pánů z Hradce", obklopující nádvorní arkádové křídlo a v průčelí vyzdobený roku 1579 unikátní sgrafitovou figurální malbou s výjevy ze Starého zákona. Dům vznikl v 16. století spojením dvou původně gotických domů; pravá část je údajně jedním z nejstarších domů ve městě. Arkádové dvory zdobí i nádvoří původně gotických domů č.p. 6 a 7/I s fasádou pozdně barokní a klasicistní. Domy č.p. 86/I a 87/I ukrývají v interiéru renesanční palác se širokým schodištěm a arkádami na toskánských sloupech. Č.p. 88 je stará radnice, poprvé se připomíná roku 1493, znovu vystavěna byla po požáru roku 1801. Jejímu průčelí nad průchodem k farnímu kostelu vévodí znak města.



Jednou z mála empírových staveb je bývalá Landfrasova tiskárna na Balbínově náměstí (naproti muzeu). Většina domů na náměstí i v jeho okolí byla značně poškozena požárem roku 1801, po němž mnoho domů muselo být z velké části vystavěno znovu. Současná tvář domů je tak převážně zrekonstruována do podoby renesanční, barokní, nebo klasicistní.
Hlavní dopravní osou města byla již od středověku ulice dnes nazývaná Panská. I v ní najdeme řadu pozoruhodných domů, s převážně renesanční a klasicistní fasádou. Na jejím konci směrem k dnešnímu Masarykovu náměstí stávala kdysi jedna ze tří městských bran - Pražská neboli Novoměstská, která byla zbourána právě po zmiňovaném požáru v roce 1801.
Výstavní domy najdeme i v ulici Klášterská, která navazuje na ulici Panskou na Masarykově náměstí. Pozoruhodná je zejména trojice domů v převážně novorenesančním stylu, vybudovaná mezi roky 1890 až 1909 - budova Komerční banky (původně spořitelna), současná radnice (původně činžovní dům) a budova pošty.

SOUSOŠÍ NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Nejvýznamnější barokní památka města se vypíná do výše 20 metrů přímo uprostřed městské památkové rezervace, na náměstí Míru. Sousoší s Pannou Marií a Nejsvětější trojicí ve vrcholu (někdy proto nazýváno "Sousoší Nejsvětější Trojice"), s postavami světců a andělů, je dílem sochaře M. Strachovského z let 1764 - 1766.

MĚSTSKÉ OPEVNĚNÍ
Kamenná fortifikace, navazující při Malém Vajgaru a na protilehlé straně nad řekou Nežárkou na opevnění hradu, vznikala od první poloviny 14. století a byla zdokonalována až do počátku 16. věku. Mohutnou hradbu zpevňovaly hranolové věže a okrouhlé bašty. Z původně tří městských bran se dochovala pouze Nežárecká - původně gotická brána ze 14. století (u muzea). Zbytky původních hradeb reprezentuje i okrouhlá bašta v Husových sadech u Masarykova náměstí, upravena do klasicistního hávu.

MODERNÍ ARCHITEKTURA
Vila Aloise Landfrase
Empírovou až klasicistní vilu se zahradou si dal vybudovat jindřichohradecký rodák Alois Josef Landfras, český knihtiskař a obrozenecký vydavatel knih. Vila na Karlově patří k nejvýznamnějším dílům jindřichohradeckého stavitele Josefa Schaffera. V roce 1937 architekt Antonín Mečíř přistavěl k vile severní křídlo. Zahradu, architektonické dílo snad ještě významnější než samotná vila, navrhl a v letech 1826-1839 vybudoval Josef Schaffer. V současné době není vila ani zahrada přístupná a vyžaduje rekonstrukci.
Vila Edvarda Lederera
Zásluhou Kotěrova žáka Otakara Novotného vznikla ve měste vila jindřichohradeckého právníka a spisovatele JUDr. Edvarda Lederera, přžedního člena českožidovského hnutí. Významná stavba secesního stylu vychází z anglické vilové architektury. Najdeme ji na rohu u Pražské ulice, pod kostelem sv. Kateřiny.
Vila Emilie Kolínové
Počátkem 30. let 20. století se rozhodla v Jindřichově Hradci postavit rodinnou vilu Emilie Kolínová, manželka primáře místní nemocnice. Dům podle návrhu významného architekta Antonína Mečíře vyrostl na městských hradbách, při západním okraji Husových sadů. Funkcionalistická vila nese i znaky purismu.