Církevní stavby

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE S BÝVALÝM MINORITSKÝM KLÁŠTEREM
Nejstarší stojící církevní objekt města byl vybudován na místě starší románské stavby někdy ve třetí čtvrtině 13. století, jako basilika posléze redukovaná v asymetrické dvoulodí. Od počátku 14. století byl pravděpodobně ve správě řádu německých rytířů. Dokončení presbytáře a hlavní lodi spadá do první poloviny 14. století, kdy kostel připadl minoritům. Kolem poloviny téhož věku byla hlavní loď vyzdobena mimořádně rozsáhlým nástěnným obrazovým cyklem výjimečných výtvarných kvalit, které zařazují kostel mezi významné české gotické památky.
Založení trojkřídlého jednopatrového kláštera je spojováno s Oldřichem III. z Hradce (1316-1348). Kamenný ambit kláštera minoritů vyrůstal postupně od druhé poloviny 14. století až do konce století patnáctého. Rajský dvůr obklopuje křížová chodba, pinakotéka pozdně gotických maleb, které se nacházejí v několika vrstvách a představují jeden z nejrozsáhlejších souborů svého druhu v českých zemích. K východnímu křídlu kláštera se přimyká bývalá kapitulní síň, později tzv. Soukenická kaple, působivá ukázka jihočeské architektonické tvorby. Roku 1564 byl klášter přeměněn na špitál a před jeho západní průčelí vystavěna nová budova špitálu ve stylu renesančním. Perlou vrcholné gotiky je ovšem kaple sv. Mikuláše, vystavěná před rokem 1369. Tato boční kaple se svou věží a hranolovitou lucernou ukrývá ve svém interiéru malebnou ukázku české gotické architektury.
Současné zařízení kostela s hlavním a druhotně umístěnými postranními oltáři z kostela sv. Maří Magdalény je převážně raně barokního původu. Centrální obraz hlavního oltáře představující křest Christův je kopií slavného obrazu Q. Reniho od K. Schrödera.
Celý objekt patří od 80. let minulého století muzeu, v letních měsících je přístupný a je též využíván jako koncertní nebo výstavní síň. Klášter je již z velké části zrekonstruován, včetně veřejně přístupných klášterních zahrad, část interiéru slouží jako výstavní objekt jindřichohradeckého muzea.
Kostel je otevřen:
červenec a srpen - denně   9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 hodin.
V případě většího počtu zájemců je možno domluvit prohlídku i mimo toto období (v muzeu).
Informace:
Web: www.mjh.cz

PROBOŠTSKÝ CHRÁM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Dominantu starého města, zdaleka viditelnou, tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie s městskou věží. Tento původně farní, od roku 1625 proboštský chrám byl zbudován v gotickém slohu koncem 14. století. Pseudobazilikální trojlodí s mírně převýšenou hlavní lodí a dlouhým polygonálně uzavřeným presbytériem se uplatňuje v siluetě města především svojí vysokou (68,3 m) hranolovou věží, která dnes slouží jako vyhlídková věž (ochoz v 7. podlaží je ve výšce 35,3 metrů nad patou věže a 512,7 metrů nad mořem, vede na něj 153 schodů). Ještě v 17. století se z věže ozývalo až sedm zvonů, z nichž největší, nazývaný Knaur, byl po známém Zikmundu z pražského chrámu sv. Víta druhým největším zvonem v Čechách.
K severní lodi byla v letech 1489 - 1506 přistavěna tzv. Špulířská kaple, jež se řadí po bok umělecky nejcennějších staveb pozdní jihočeské gotiky. Pozoruhodná je především její kroužená žebrová klenba, z níž dolů shlížejí plastické postavy zvířat. V kryptě pod presbytériem kostela odpočívají pozůstatky pánů z Hradce a Slavatů. Původní interiér kostela se bohužel téměř nedochoval, současná výzdoba pochází z 19. století. Po zničujícím požáru v roce 1801, jenž zachvátil i téměř celý kostel, včetně oltáře s malbami od Petra Brandla, byl chrám později nově zaklenut; o jedno patro musela být snížena i věž.
Kostel je otevřen pouze v době mší a církevních slavností, alespoň nahlédnout do něj však lze téměř během celé sezóny.
Vyhlídková věž je otevřena:

duben, květen a září	v sobotu a v neděli   10:00 - 12:30 a 13:00 - 16:00 hodin
v červnu až srpnu	denně   10:00 - 12:30 a 13:00 - 16:00 hodin

Informace:
Web: www.mjh.cz

KAPLE SV. MAŘÍ MAGDALÉNY A BÝVALÁ JEZUITSKÁ KOLEJ SE SEMINÁŘEM
Kostel sv. Maří Magdalény, založený Jindřichem z Hradce počátkem 13. století, patřil k nejstarším stavbám tohoto druhu ve městě. Byl součástí "špitálu", směřujícího k Nežárecké bráně. Koncem 16. století byl připojen k jezuitské koleji, vybudované na popud Adama II. z Hradce a jeho manželky Kateřiny z Montfortu v souvislosti s příchodem Jezuitů do Hradce. V roce 1615 však kostel shořel. V letech 1628 - 1633 nechal Vilém Slavata na jeho místě vystavět od základů novou pozdněrenesanční kapli - kapli sv. Maří Magdalény s přepychovými štuky v klenbě a nádhernou výzdobou. Jezuitská kolej byla po zrušení Jezuitského řádu v 18. století upravena na kasárna. Kolej je Nežáreckou branou spojena s bývalým jezuitským seminářem, který je od roku 1927 sídlem jindřichohradeckého muzea.
Kaple je po rekonstrukci otevřena od roku 1998. Dnes slouží nejrůznějším společenským a reprezentativním účelům. Komplex budov bývalé jezuitské koleje tvoří druhý největší objekt ve městě. Budova koleje slouží od roku 2002 jako národní muzeum fotografie.
Prohlídku kaple sv. Maří Magdalény si lze objednat v informačním středisku.

KOSTELEM SV. KATEŘINY S BÝVALÝM FRANTIŠKÁNSKÝM KLÁŠTEREM
Prostá jednolodní svatyně klášterního kostela byla vystavěna roku 1478 - 1491. Raně barokní rotundové přístavky kaplí sv. Antonína a tzv. Portiuncule (Porciunkule, zakládající tradici slavných hradeckých poutí) byly postaveny ve třetí čtvrtině 17. století při jižní části kostela. Obě jsou cenné především svými interiéry. Na severní straně přiléhá ke kostelu klášter, čtyřkřídlá jednopatrová budova kolem nádvoří s křížovou chodbou v přízemí. Zrušen byl v roce 1950. Před kostelem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Theodora. V roce 1534 byl kostel spojen nad komunikací krytou chodbou s protějším "klášteříčkem". V nynější podobě s navazující terasovitou zahradou je ze druhé poloviny 18. století, od století 16. klášteříček sloužil jako špitál pro malomocné a později jako vdovské sídlo hradeckých šlechtičen. Barokně upraven vyhořel roku 1801. Budova klášteříčku je nově opravena a sídlí v ní soud.
Najdete jej na rohu ulic Nádražní a Klášterská.


BÝVALÝ ŠPITÁLNÍ KOSTEL SV. ALŽBĚTY
Nevelký objekt z let 1399 - 1415 u Vajgarského mostu, koncipován původně jako síňové dvoulodí. V průběhu staletí byl několikrát stavebně i funkčně přehodnocen, v 15. století byl přestavěn na gotický kostel, roku 1618 vypálen, upraven barokně znovu vyhořel roku 1773. Roku 1828 byl upraven na byt a kovárnu a v roce 1992 pak nakonec přestavěn na menší hotel s restaurací. V současnosti je zatím bez většího využití.




HŘBITOVNÍ KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
Renesanční kostel nejsvětější Trojice nechali vybudovat hradeční utrakvisté ke konci 16. století při novém hřbitovu na okraji města. Později byla k jižní straně kostela přistavěna tzv. Pirchanská kaple, nejcennější část kostela s bohatou výzdobou a hrobkou rodiny Šimona Pirchana. Renesanční oltář kaple je vystaven v jindřichohradeckém muzeu. Původní věž hřbitovního kostela byla do současné podoby upravena v 19. století, poslední úpravy kostela proběhly v roce 1999. Po obvodu chrámu, který není již léta přístupný, se dodnes zachovaly náhrobky významných osobností z 19. století, samotný hřbitov však byl v roce 1961 zrušen a přeměněn v park. Mimořádnou pozornost na sebe poutá především velká empírová hrobka rodiny Landfrasovy v podobě antického chrámu a rodinná hrobka černínských lesníků Wachtelů.

KOSTEL SVATÉHO JAKUBA S ČERNÍNSKOU HROBKOU
Parku na návrší nad řekou Nežárkou dlouho dominoval kostel sv. Jakuba, který se po založení lesoparku pomalu začal schovávat mezi vzrůstající stromy. Původní gotický kostelík dosloužil na konci 18. století, poté jej na nějaký čas využívala hradecká posádka jako skladiště střelného prachu. V polovině 19. století byl stržen a na jeho místě vystavěn novogotický kostel. Ve stejné době pod ním nechal hrabě Jaromír Černín vystavět rodovou hrobku. Od poloviny 20. století však kostelík nebyl udržován a dodnes není v odpovídajícím stavu. Směrem ke kostelíku vede z města křížová cesta, vystavěná v 16. století a upravená ve století devatenáctém. Kostel není přístupný.

HŘBITOVNÍ KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
Původní gotický kostelík na předměstí, jižně od centra města, je připomínán poprvé roku 1399. Během 16. století neudržován chátral, nedlouho po opravě Jezuity byl roku 1618 vypálen Dampierovým vojskem. Obnoven byl v roce 1621, hlavní oltář byl pořízen roku 1647. I tento kostel byl téměř celý zničen při požáru roku 1801. Celkové opravy se kostelu dostalo až v roce 1991. Hodnotný je zejména jeho žebrově klenutý gotický presbytář, socha sv. Václava zřejmě z roku 1647 a četné náhrobníky s figurálními reliéfy (i zvenku kostela). Přilehlá čtyřboká věž a vedle ní kaple s nástěnnou malbou jsou z 19. století. Hřbitov při kostele byl využíván až do 20. století.

NÁBOŽENSKÁ OBEC ŽIDOVSKÁ
Židovské ghetto tvořilo několik domů v dnešní Školní ulici. Židovská synagoga byla vystavěna po požáru roku 1801. V současné době slouží jako modlitebna církve československé husitské. Nachází se v Kostelní ulici poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie. Židovský hřbitov (národní kulturní památka) je pravděpodobně jedním z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Založen byl již před rokem 1440, židovské osídlení ve městě se datuje od konce 13. století. Nejstarší dochované náhrobky na hřbitově jsou z 18. století. Součástí hřbitova je také hřbitovní domek zřejmě z počátku 19. století a moderní funkcionalistická obřadní síň s původním zařízením a připojenou vozovnou a márnicí z roku 1937. Z centra města vede ke hřbitovu žlutá turistická značka. Hřbitov se nachází na jihozápadním okraji města za sídlištěm Hvězdárna.

ČESKOBRATRSKÝ KOSTEL
Základní kámen novostavby evangelické modlitebny v Jindřichově Hradci byl položen roku 1906. Budova se nachází v ulici Bratrské na stráni za řekou Nežárkou. Kostel není veřejnosti běžně přístupný.