Technické památky

Mezi technické památky řadíme ty, které se týkají dějin průmyslu a industriální architektury. Můžeme je nazývat také průmyslovým dědictvím. Zajímavé památky tohoto typu můžeme najít i v Jindřichově Hradci, byť jsou mnohdy stále provozovány, někdy i k původním účelům.

Jindřichohradecké úzkokolejky

Jindřichohradecké úzkokolejky, nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec - Obrataň (46 km, otevřena 24. 12. 1906) a Jindřichův Hradec - Nová Bystřice (33 km, provoz zahájen 1. 11. 1897). Rozchod kolejí je 760 mm. Jižní větev, zvaná také "Bystřička", prochází územím České Kanady. Její trasa vede z Jindřichova Hradce přes Jindřiš (5 km), Blažejov (8 km), letovisko Malý Ratmírov (10 km), Střížovice (13 km), Kunžak-Lomy (18 km), lesní zastávku Kaproun (22 km), Senotín (24 km), Hůrky (27 km), Albeř (30 km, v blízkosti rybník Osika) až do Nové Bystřice (33 km) a zpět. Severní větev vede z Jindřichova Hradce po okraji Českomoravské vrchoviny přes Kamenici nad Lipou až do Obrataně. Cestou projíždí zastávky Horní Skrýchov, Dolní Radouň, Lovětín, Nekrasín, Novou Včelnici (12 km), Žďár u Kamenice nad Lipou, Kamenici nad Lipou (21 km), Včelničku, Benešov nad Lipou, Chválkov, Dobešov, Černovice u Tábora (36 km), Křeč, Sudkův důl a končí v Obratani (46 km).

Od roku 1998 je na obou tratích provozována pravidelná osobní i nákladní doprava. Tu zajišťují motorové lokomotivy řady T 47.0 z let 1954 - 1959, které patří mezi naše nejstarší motorové lokomotivy v provozu, a mladší a menší T 29.0 z roku 1967, osobní vagónky jsou z roku 1966. V turistické sezóně se k nim přidávají historické soupravy, tažené parními lokomotivami U 47.001 (Malletkou) z roku 1907, U 46.001 (Rešicou) z roku 1959, nebo lokomotivou řady U 37 (1898), s historickými vagóny z let 1900 - 1908 s dřevěnými lavicemi. Tratě najdete v celostátním jízdním řádu pod čísly 228 a 229, jízdní řád je k dispozici také na oficiálních stránkách úzkokolejek. Společnost nabízí také nevšední ubytování na nádražích podél trati.

Unikátní památkou je tzv. kolejová splítka, tedy souběžné vedení normální a úzkorozchodné tratě, které se odděluje u Kanclova; nejprve odočuje jižní větev, kousek od ní větev severní, zatímco klasická trať pokračuje dále na Jihlavu. Obě koleje využívají jednu společnou kolejnici, splítkový úsek má tedy tři kolejnice.

Kontakt:

» adresa: Nádražní 203/II
» tel.: +420 384 361 165, +420 737 204 555
» e-mail: office@jhmd.cz
» web: www.jhmd.cz

Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou

Nejstarší mlýn ve městě se nachází v areálu hradu a zámku. Vyrostl v podhradí za severními hradbami v první polovině 15. století. Patřil vrchnosti, která jej ovšem dávala do nájmu jednotlivým mlynářům. V 16. století jej nechal Jáchym z Hradce rozšířit a přestavět v renesančním slohu. Od té doby se mu říkalo Nový, častěji však podle počtu složení (počtu vodních kol) "U čtrnácti". Další zásah provedl hrabě Evžen Karel Černín v roce 1853. Mlýn však nebyl rentabilní a tak došlo k jeho přeměně na vodní elektrárnu. Byla v něm instalována Francisova turbína a dynamo Františka Křižíka. Po prvním rozsvícení v roce 1887 bylo město trvale osvětlováno od dubna 1888 proudem vyráběným v bývalém panském mlýně díky energii vody z Vajgaru. Vodní elektrárna byla funkční přes 100 let, samotný mlýn však bez údržby chátral. Rekonstrukce proběhla až v letech 2002 a 2003. Vodní elektrárna dnes vyrábí 15 až 50 kW.

Objekt je národní kulturní památkou v majetku Národního památkového ústavu. Od roku 2004 má mlýn v péči o.s. Jindřichohradecká kulturní společnost. Mlýn slouží jako turistické a kulturní centrum. Otevřen je denně od 9:00 do 17:00 hodin od konce května až do října. Přístup je z prvního nádvoří zámku nebo branou od pivovaru. V přízemí se nachází expozice o životě a díle Františka Křižíka, uvidíte i samotnou vodní elektrárnu. V objektu je instalována výstava návrhů gobelínů, ale nejen jich. První patro je zasvěcené tapisériím, ve druhém patře a přízemí se mění různé výstavy, od textilu po fotografie.
Z technických důvodů je mlýn v současné době dočasně uzavřen.

Kontakt:

» adresa: Dobrovského 2
» web: www.jh-zameckymlyn.cz


Bývalý pivovar

Komplex budov bývalého panského pivovaru přiléhá přímo k zámku. Mohutný renesanční objekt z 16. století doplnily do dnešní podoby nové objekty z přelomu 19. a 20. století. Po pivovaru v Českém Krumlově je to nejrozsáhlejší historický pivovar u nás. V roce 1580 začal Adam II. z Hradce stavět pod Pluhovou baštou nový pivovar, který patřil k největším v Čechách. Pivo se zde vařilo od 16. do začátku 20. století. V letech 1831- 1835 byl nájemcem panského pivovaru otec hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který zde také s celou rodinou bydlel. Pivovar byl uzavřen roku 1967, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí a bude sloužit jako kulturní a výstavní centrum.

Kamenný most přes rybník Vajgar

Kamenný most, který překonává vodoteč mezi Velkým a Malým Vajgarem, má tři nízké oblouky, přičemž dva jsou ploché a jeden půlkruhový. Na kamenném zábradlí se nacházejí dvě plastiky. Jednou je sousoší Ukřižování od Matěje Strachovského (kolem roku 1760) s podstavcem z hrubozrnné žuly. Druhou je pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého s poloviny 18. století. Z mostu je hezký výhled na zámek.

Dům gobelínů a gobelínové dílny

V několika historických budovách podhradí a poblíž náměstí v prostorách bývalé továrny se skrývá již po mnoho let dosud živý český národní kulturní poklad. Pod hradem u řeky Nežárky, při výtoku stoky z Malého Vajgaru, stojí budova gobelínových dílen. Založila je v roce 1910 Marie Hoppe Teinitzerová jako dílny pro tkaní a restaurování tapisérií. Majitelka a současně i přední tvůrčí pracovnice v oboru tkaných textilií měla velký podíl na rozvoji moderní textilní tvorby. V roce 1954 byly dílny přemístěny do nově opraveného objektu v ulici Pod hradem. V roce 2012 po rekonstrkci pivovaru se gobelínové dílny přesunuly právě do jeho prostor.

Kontakt:

» adresa: Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel, o. p. s., Dobrovského 202 (areál bývalého pivovaru)
» web: www.dumgobelinu.cz

Bývalé koželužské domy

Na obou březích Nežárky v úseku pod hradem stávaly koželužské domy s mansardovými střechami, které bývaly otevřené pro sušení kůží. Některé z těchto domů stojí dodnes. Prohlédnout si je můžete např. při romantické procházce podhradím. Na konci uličky Pod hradem nad ústím stoky do Nežárky je místo, kde se městské opevnění kdysi dotýkalo opevnění hradu. Pobyt jistě zpříjemní i možnost projížďky na lodičkách po řece Nežárce okolo bývalých městských hradeb; v areálu komplexu Penzionu U tkadlen se nachází i restaurace.
Pro prohlídku města doporučuji využít služeb průvodce.